Česky, prosím III (B1)

Další díl učebnice češtiny jako cizího jazyka navazující na předchozí dva díly A1 a A2 je určen zájemcům z řad dospívajících a dospělých, kteří potřebují ovládnout češtinu na úrovni B1. Jde o učebnici komunikativně zaměřenou, neužívající zprostředkujícího jazyka, která systematicky rozvíjí všechny řečové dovednosti podle vzoru moderních učebnic jiných jazyků, tedy čtení s porozuměním, mluvení, poslech i psaní. Důraz se klade na přirozenou dialogičnost jazykového materiálu, která respektuje nejběžnější praxi každodenního hovoru. Dlouholeté zkušenosti autorky s intenzivní výukou a uváděním cizích mluvčích do českého prostředí obohacují knihu zároveň i o cenný sociokulturní kontext všech zvláštností užívání češtiny. Koncepce učebnice vychází ze zásad Společného evropského referenčního rámce pro jazyky a poctivé prostudování by tak mělo uživateli umožnit splnit požadavky certifikované zkoušky pro cizince CCE úrovně B1. Učební materiál se skládá z vlastní učebnice, pracovního sešitu, audiocvičení a rozšiřujících materiálů na webu. Je možné ji využívat jak v krátkodobých,tak v dlouhodobých kurzech.


RECENZE:
Učebnice Jitky Cvejnové Česky, prosím III (B1) navazuje na sadu již publikovaných výukových materiálů (Česky, prosím Start; Česky, prosím I a II) a vytváří tak v českém prostředí zcela unikátní řadu učebních materiálů, které nabízejí možnost vzdělávat nerodilé mluvčí jednotným metodickým přístupem od nulové úrovně znalosti českého jazyka k prahové úrovni B1 (resp. po úroveň B2, pokud bude tato série učebnic dokončena podle plánu). Učebnice Jitky Cvejnové jsou novátorské v tom smyslu, že se cíleně soustředí na výklad jazyka v intencích komunikačních situací, resp. jim odpovídajících lexikálně-gramatických struktur a především jazykových funkcí, jak je vymezují např. Austin (1962), Hymes (1972) nebo v českém prostředí Grepl (1998) či Hirschová (2002). Současné učebnice češtiny pro cizojazyčné mluvčí bychom mohli rozdělit na ty, které při výkladu jazykových jevů vycházejí od jazykové formy a směřují k tzv. jazykové funkci, a na ty, které se snaží postupovat opačně. V obou případech je však chápání jazykové funkce zřetelně omezeno na sémanticko-gramatické aspekty jazykových prostředků. Ambice učebnice Česky, prosím III je však, stejně jako v materiálech předchozích, mnohem širší. Autorka kompletně reviduje tradiční přístupy k prezentaci češtiny pro nerodilé mluvčí a nabízí studentům i vyučujícím materiál založený na výkladu jazyka, jež ve velké míře odhlíží od formálně, deskriptivně ukotvené interpretace a který se maximálně podřizuje potřebám tématu a jazykové funkce v kontextu komunikační situace. Česky, prosím III je tedy v současnosti jedinou učebnicí češtiny jako cizího jazyka, která se nejen programově hlásí k principům evropské jazykové politiky (tak se koneckonců nyní prezentují téměř všechny vznikající výukové materiály), ale odpovídajícím způsobem reflektuje i referenční popis češtiny prahové úrovně Bl zpracovaný M. Šárou a kolektivem (2001) a především je v souladu s deskriptory příslušných jazykových úrovní, jak jsou uvedeny ve Společném evropském referenčním rámci (srov. v české mutaci z roku 2002). Významným bonusem této učebnice je fakt, že ukotveností v principech Společného evropského referenčního rámce a komptabilitou s obsahovou náplní standardizované zkoušky na úrovni Bl se učebnice stává i velmi přínosným materiálem pro přípravu k této jazykové zkoušce.
Deset lekcí učebnice se vždy člení do čtyř oddílů (A, B, C, D). Každý z prvních tří oddílů (A, B, C) se opírá o vstupní text reprezentující mikrotéma, které volně, v některých případech velmi volně, souvisí se základním tématem lekce. V dílčích částech těchto oddílů se pak prezentují jazykové prostředky, jež jsou následně využívány k nácviku řečových dovedností v rámci širokého spektra rozmanitých cvičení. Kladně lze hodnotit přítomnost vzorových příkladů u všech cvičení. Ke každé lekci je přiřazena část D jako doplňkový oddíl, který obsahuje sadu čtecích textů, informací o reáliích České republiky a příkladů mluvené variety jazyka a jež může sloužit k intenzivní domácí přípravě. V této sekci nabízí autorka uživatelům i osvěžujícím způsobem zpracovaný, nápaditý detektivní příběh na pokračování. Přidanou hodnotou učebnice je také kontrolní test, který ověří, zda student zvládl penzum dané lekce. Učebnice je v samém závěru doplněna tematicky uspořádaným lexikálním slovníkem a přehledem probraných jazykových funkcí vymezených v intencích deskriptorů SERR (Co už umím říct česky?). Tento přehled shrnuje srozumitelným způsobem, jaké jsou výstupy z každého tematického oddílu, a domnívám se, že by bylo pro materiál přínosné, kdyby byly tyto výstupy prezentovány i u každé lekce (resp. u každého oddílu) samostatně. K učebnici je také přiloženo CD s nahrávkami velkého množství různorodých poslechů.
Graficky je materiál zpracován střídmě a navazuje tak na předchozí díly. Barevně jsou odděleny prezentační sekce gramatického učiva, jednotnou barvou jsou signalizovány tabulky prezentující jazykové funkce, lexikální významy mluvené / psané varianty jazykových forem. Významnou výhodou učebnice je, že v rámci jednotlivých cvičení poskytuje uživateli dostatečný prostor pro vyplňování a vlastní poznámky.
Velmi cennou součástí výukového materiálu je bohatý pracovní sešit, jehož členění je přehledné a vhodně doplňuje učebnici zaměřeností na jednotlivé řečové dovednosti (poslech, čtení, mluvení, psaní) a zároveň na jazykové oblasti (fonetickou, lexikální, gramatickou). Specifickými a v českém prostředí netradičními součástmi pracovního sešitu jsou oddíly věnované jazykovým funkcím a reáliím.
Obsahově je učebnice velmi bohatá. Nabízí řadu čtecích i poslechových textů, velké množství mluvních aktivit i námětů pro psaní, stejně jako praktických cvičení k nácviku prezentované jazykové funkce, příp. gramatického jevu. Učebnici lze (s menšími obtížemi) používat jako lineární výukový materiál, je však zřejmé - a autorka to zmiňuje i v jinak velmi stručné metodické poznámce k učebnici - že vzhledem k rozsahu a množství aktivit, ale nejen z tohoto důvodu, musí vyučující s daným výukovým materiálem pracovat velmi tvořivě a aktivně. Tematicky je zřejmá autorčina zainteresovanost v oblasti češtiny jako druhého jazyka, témata se velmi úzce dotýkají reality života v České republice a tento tematický rámec přesahuje jen malá část textů.
Velmi specificky přistupuje autorka k prezentaci gramatických jevů, pokud vůbec lze v kontextu této učebnice o prezentaci v klasickém slova smyslu hovořit. J. Cvejnová postupuje v zásadě induktivně a cíleně pracuje s primární fixací gramatických prostředků založenou na orálním či písemném nácviku v (drilových) cvičeních, nestaví tedy na explicitním výkladovém pravidle. Gramatické pravidlo, jehož podoba je v různé míře v důsledku komunikačních potřeb simplifikována a redukována, následně shrnuje v přehledné tabulce. Je samozřejmé, že postup, který je tak funkční pro výuku podprahových úrovní, vyžaduje pro úroveň B1 jisté úpravy a kompromisní řešení. Zde je třeba velmi kladně zhodnotit fundovanost autorky a její výjimečnou zkušenost s výukou češtiny pro jinojazyčné mluvčí i s výukou dalších cizích jazyků, a konstatovat, že se jí adaptace zvoleného přístupu pro úroveň B1 daří, ačkoli podpůrných materiálů či studií, ze kterých by mohla čerpat inspiraci, je v českém prostředí poskrovnu.
Závěrem lze říci, že učebnice Česky, prosím III je jednou z mála existujících učebnic pro cizince s vyšší úrovní znalosti češtiny, ve svém pojetí prezentace jazykových jevů je novátorská a že autorka dokázala své bohaté zkušenosti z výuky i své teoretické zaměření přetavit do podoby praktického, zajímavého, funkčního a přínosného materiálu. Uživatelé z řad učitelů se s učebnicí budou muset nějakou dobu sžívat, protože vyžaduje fundovaného vyučujícího s otevřeným přístupem. Vzhledem k řadě podpůrných materiálů, které by však k učebnici měly být k dispozici (metodický manuál pro učitele, gramatický přehled a webové stránky), bude toto sžívání jistě probíhat hladce. Pro uživatele z řad studentů je učebnice podle mého názoru velmi vstřícná, ať již svým přístupem k prezentaci gramatiky ukotvené pevně k komunikačních rámcích či množstvím studijního materiálu včetně textů a nahrávek.

Z recenzního posudku: Barbora Štindlová