Lingea: Česko-hindská konverzace

Někomu se vybaví paláce a chrámy staré několik tisíc let, jinému indický čaj a koření, dalšímu specifická indická hudba, filmovým fanouškům Bollywood nebo džungle a tajemná náboženství, s nimiž se potýkal Indiana Jones, obchodníkům její obrovský ekonomický potenciál. Mnohá tajemství této veliké země jsou ukryta v krásném písmu dévanágarí, kterým se zapisuje moderní hindština i starobylý sanskrt.
Hindština je po čínštině a angličtině třetím nejužívanějším jazykem světa. Patří k indoevropským jazykům stejně jako čeština. Hindština používá písmo zvané dévanágarí (jazyk bohů), starobylé písmo upravené do moderní podoby. Celkem zahrnuje 55 písmen, z nichž čtyři jsou ligatury. Píše se zleva doprava, místo tečky se na konci věty používá svislá čára. S trochou fantazie najdeme společné kořeny například v názvech číslovek do (dva), pánč (pět), čhah (šest), sát (sedm) nebo das (deset). Oklikou přes jiné jazyky se do naší slovní zásoby dostala i slova hindského původu jako punč, jóga, šampon, pyžamo, veranda či bungalov. Punč je odvozen od slova pánč, původně se totiž skládal z pěti ingrediencí: alkoholu, cukru, citronu, vody a čaje nebo koření. Do Evropy ho přivezli britští kolonisté.

Hindština je po čínštině a angličtině třetím nejužívanějším jazykem světa a patří k indoevropským jazykům stejně jako čeština. S trochou fantazie najdeme společné kořeny například v názvech číslovek. Mnohá tajemství této veliké země jsou ukryta v krásném písmu dévanágarí. Dorozumívacím jazykem je v Indii také angličtina, v zapadlejších končinách se však vyplatí naučit se aspoň pár výrazů v místním jazyce.